Timur, zvaný Chromý (Lenk) - vládce Samarkandu
(1336 - 1405)
Známý jako Tamerlán
Narodil se roku 1336 nedaleko Samarkandu v dnešním Uzbekistánu. Byl mongolského původu, ale hovořil turkickým jazykem svého středoasijského kmene. V roce 1361 vstoupil do služeb samarkandského emíra, proti kterému se potom spojil s vládcem Balchu. Společně potom v roce 1366 potlačili povstání v Samarkandu. Roku 1370 zradil svého spojence a zmocnil se Čagatajského chanátu.
Oženil se s mongolskou princeznou z rodu Čingischána a přijal titul emír, aby tím zvýšil svou prestiž. Za hlavní město si zvolil Samarkand a odtud potom dalších 35 let podnikal výboje. Opíral se při tom hlavně o mongolskou aristokracii, místní feudály a muslimské duchovenstvo. Roku 1373 si podrobil Chorézm a roku 1380 zahájil tažení, jehož cílem mělo být obnovení Čingischánovy říše.
V letech 1381-82 dobyl Chorásán, 1384-85 západní Persii a do roku 1388 se zmocnil i jižní Persie, Gruzie a východní Anatolie, které připojil ke své říši. Poté udeřil na Zlatou hordu a v letech 1389-95 ji třikrát po sobě vyplenil. Ačkoliv ji nikdy nepřipojil ke své říši, významně přispěl k jejímu pádu a tím k vymanění Ruska z tatarské nadvlády. V roce 1494 stanul krátce pod Moskvou.
Poté se obrátil na jih a v roce 1398 dobyl Dillí. O rok později vtrhl do Sýrie, vyplenil Damašek a poté co roku 1401 dobyl Bagdád, nechal ho do základů zničit. Ve východní Anatolii se roku 1402 střetnul s vojskem osmanského sultána Bajezída I., kterého porazil a zajal, čímž na čas zastavil postup Turků proti Byzanci.
Tamerlán snil o tom, že se stane i čínským císařem a plánoval výpravu do Číny, avšak jeho smrt v roce 1405 tomu zabránila. Po jeho smrti se říše rychle rozpadla. V některých částech jeho říše se jeho nástupci udrželi - např. v Indii založil jeho pravnuk Bábur říši Mughalů.
Timur je pohřben v Samarkandu, ze kterého učinil jedno z nejskvostnějších měst své doby a dodnes je zde něm zůstalo mnoho památek.
(1336 - 1405)
Známý jako Tamerlán
Narodil se roku 1336 nedaleko Samarkandu v dnešním Uzbekistánu. Byl mongolského původu, ale hovořil turkickým jazykem svého středoasijského kmene. V roce 1361 vstoupil do služeb samarkandského emíra, proti kterému se potom spojil s vládcem Balchu. Společně potom v roce 1366 potlačili povstání v Samarkandu. Roku 1370 zradil svého spojence a zmocnil se Čagatajského chanátu.
Oženil se s mongolskou princeznou z rodu Čingischána a přijal titul emír, aby tím zvýšil svou prestiž. Za hlavní město si zvolil Samarkand a odtud potom dalších 35 let podnikal výboje. Opíral se při tom hlavně o mongolskou aristokracii, místní feudály a muslimské duchovenstvo. Roku 1373 si podrobil Chorézm a roku 1380 zahájil tažení, jehož cílem mělo být obnovení Čingischánovy říše.
V letech 1381-82 dobyl Chorásán, 1384-85 západní Persii a do roku 1388 se zmocnil i jižní Persie, Gruzie a východní Anatolie, které připojil ke své říši. Poté udeřil na Zlatou hordu a v letech 1389-95 ji třikrát po sobě vyplenil. Ačkoliv ji nikdy nepřipojil ke své říši, významně přispěl k jejímu pádu a tím k vymanění Ruska z tatarské nadvlády. V roce 1494 stanul krátce pod Moskvou.
Poté se obrátil na jih a v roce 1398 dobyl Dillí. O rok později vtrhl do Sýrie, vyplenil Damašek a poté co roku 1401 dobyl Bagdád, nechal ho do základů zničit. Ve východní Anatolii se roku 1402 střetnul s vojskem osmanského sultána Bajezída I., kterého porazil a zajal, čímž na čas zastavil postup Turků proti Byzanci.
Tamerlán snil o tom, že se stane i čínským císařem a plánoval výpravu do Číny, avšak jeho smrt v roce 1405 tomu zabránila. Po jeho smrti se říše rychle rozpadla. V některých částech jeho říše se jeho nástupci udrželi - např. v Indii založil jeho pravnuk Bábur říši Mughalů.
Timur je pohřben v Samarkandu, ze kterého učinil jedno z nejskvostnějších měst své doby a dodnes je zde něm zůstalo mnoho památek.